Co je normální? To, co je morální!
Taky vám někdo říkal: "Ty nejsi normální!" nebo "Chovej se normálně?!"
Co však znamená to "NORMÁLNÍ"?
Pro každého něco trochu jiného. Každý jsme jiný, v jiných podmínkách jsme vyrůstali, máme za sebou jinou školu a každý jsme ochotni si dovolit něco jiného udělat i právě díky našim osobním zásadám.
V dnešní době, kdy je možné úplně všechno, bychom však měli hledat témata soužití a učit se žít v souladu se zdravým selským rozumem, což ty starší generaci zajisté umí. Ale co vy mladí? Myslíte si, že můžete cokoli? Ano můžete, bude-li to v souladu se společenským morálním chováním a budete-li RESPEKTOVAT principy a zásady chování tak, abychom jeden druhého neohrožovali, neponižovali, nešikanovali, nevydírali apod. Jestli tady chceme žít dále jako lidi, budeme se muset tak i chovat.
Když vidím ve městě mladého cyklistu, který jede po chodníku a ze zatáčky vyjde stará paní, kterou málem trefí a místo toho, aby se omluvil nebo za ní dojel, zda-li je v pořádku, se tomu zasměje a jede dál. Tato BEZOHLEDUPLNOST u mladých očividná. Co však s tím?
Je jasné, že každý můžeme počítat se zákonem karmy. "Co kdo dává, to se mu vrací." Ten kdo je vědomější, tomu se jeho nevhodné skutky vrací rychle. Jak? Často něco ztratí nebo se zraní. Pak však záleží, zda je člověk schopný připustit, že si za to může sám, nebo zda jeho ego bude hledat viníka někde venku.
Jaké je tedy vhodné morální chování?
1. Chovej se k druhým tak, jak chceš aby se chovali oni k tobě. Bud vzorem.
Upřímnost, nápomoc, podpora, vyslechnutí. Jak málo může stačit v těžkých chvílích pro to, aby se člověk z těžké životní situace oklepal. Proto chovej se tak, aby si nelitoval svého chování a by si neskončil sám.
2. Neubližuj sobě, druhým, zvířatům ani živím stromům či rostlinám.
Tím, že někomu ublížíme, nezměníme jeho stav vědomí. To může jen on sám, že se z dané situace poučí. Je jasné, že se v nás někdy nahromadí nadměrná agrese, můžeme jí posílat proti sobě, proti druhým - pomluvy, hněv, závist, nenávist až fyzická agrese, ale jsou lepší způsoby, jak agresi ventilovat. Cílem není svého nepřítele zničit, ale najít společnou cestu tak, abychom dané emoce v sobě nemuseli pěstovat. Jednou stejně vylezou a nemusí se stát nic hezkého. Komunikace jako základní pilíř zdravých vztahů.
3. Žij v pravdě, dostaneš tak dlouhodobou sílu.
Některé děti jsou citlivé na spravedlnost, některé se snaží podvádět. Pro každého je život v pravdě jiná výzva. Hledej v sobě to, aby si byl k sobě i druhým upřímný, aby si se dokázal smířit s nezdarem i prohrou, s nespravedlivostí i tím, že život nejde vždy podle našich představ. Když překonáš svou výzvu jednou a zvládneš uznat, že někdo je lepší, stáváš se lepším i ty. Podruhé to půjde snadněji.
4. Uč se od svých předků, nevěř technologiím, ale sám sobě.
Naslouchej předkům a uč se z jejich moudrosti. Díky čemu se dožili vysokého věku? Mohou nám předávat ty nejlepší zkušenosti. Máme možnost tu žít až 110 let, tak si nezničme svá těla, která mají tak obrovský potenciál, svou nerozvážností, divokostí (alkoholem a drogami), nespokojeností, frustrací atp. Díky tomu, že tu jsme, se může naše vědomí vyvíjet a my můžeme překonávat výzvy, kvůli kterým jsme na tento svět za našimi blízkými dušičkami přišli. Tak to nevzdávejme!
Budete-li chtít řešit vaše osobní problémy, můžeme se sejít v ordinaci.
Ať se daří nastolit morální hodnoty v každé rodině, škole i komunitě!
Krásné léto přeji.
Pítrs