Co je normální? To, co je morální!

Taky vám někdo říkal: „Ty nejsi normální!“ nebo „Chovej se normálně!“ Co ale vlastně znamená normální?

Pro každého něco trochu jiného. Každý jsme jiný, vyrůstali jsme v jiných podmínkách, máme za sebou jinou školu a každý si dovolíme něco jiného – i podle svých osobních zásad.

V dnešní době, kdy je možné úplně všechno, bychom měli hledat, co nám pomáhá ve soužití. A učit se žít se zdravým selským rozumem, který starší generace zpravidla mají. Ale co my mladší? Myslíme si, že můžeme cokoli? Ano, můžeme – bude-li to v souladu se společenským morálním chováním a budeme-li respektovat principy a zásady chování tak, abychom jeden druhého neohrožovali, neponižovali, nešikanovali ani nevydírali.

Vidím ve městě mladého cyklistu, jak jede po chodníku. Zpoza rohu vyjde stará paní, on ji málem srazí a místo aby se omluvil, zasměje se a jede dál. Taková bezohlednost je u mladých bohužel vidět. Co s tím?

Každý můžeme počítat se zákonem karmy: co kdo dává, to se mu vrací. Kdo je vědomější, tomu se nevhodné skutky vracejí rychle. Pak záleží, zda je člověk schopný připustit, že si za to může sám nebo zda jeho ego bude hledat viníka někde venku.

Jaké je tedy vhodné morální chování?

1. Chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se chovali oni k tobě. Buď vzorem.

Upřímnost, pomoc, podpora, vyslechnutí. Jak málo někdy v těžkých chvílích stačí, aby se člověk oklepal. Chovej se tak, abys nelitoval svého chování a neskončil sám.

2. Neubližuj sobě, druhým, zvířatům ani živým stromům či rostlinám.

Tím, že někomu ublížíme, nezměníme jeho stav vědomí. To může jen on sám. Někdy se v nás nahromadí agrese – můžeme ji posílat proti sobě nebo proti druhým jako pomluvy, hněv, závist, nenávist. Jsou ale lepší způsoby, jak ji ventilovat. Cílem není nepřítele zničit, ale najít společnou cestu. Komunikace je základní pilíř zdravých vztahů.

3. Žij v pravdě, dostaneš tak dlouhodobou sílu.

Pro každého je život v pravdě jiná výzva. Hledej v sobě to, abys byl k sobě i druhým upřímný, aby ses dokázal smířit s nezdarem i prohrou, s nespravedlností i tím, že život nejde vždy podle našich představ. Když zvládneš uznat, že někdo je lepší, stáváš se lepším i ty.

4. Uč se od svých předků, nevěř technologiím, ale sám sobě.

Naslouchej předkům a uč se z jejich moudrosti. Díky čemu se dožili vysokého věku? Máme možnost tu žít až 110 let – tak si nezničme těla, která mají tak obrovský potenciál, nerozvážností, alkoholem, drogami, frustrací.

Pokud chcete řešit své osobní téma, můžeme se sejít v ordinaci. Ať se daří nastolit morální hodnoty v každé rodině, škole i komunitě!

Krásné léto přeje Petr